České

vedení i zvěst radostná věřícím,

Těm však, kdož v onen svět nevěří, jsme zkrášlili jejich konání, takže jen slepě tápají.

A ty zajisté Korán dostáváš od Pána moudrého, vševědoucího.

Když přišel k ohni, ozvalo se: "Požehnán budiž ten, jenž v ohni tomto dlí, a ten, jenž okolo něho jest! Sláva Bohu, Pánu lidstva veškerého!

Hoď svou hůl!" Když Mojžíš viděl, jak hůl se svíjí, jako by hadem byla, otočil se zády, však krok učinit nemohl. "Mojžíši, neboj se, poslové Boží nesmějí u Mne strach mít,

Vlož ruku svou do záňadří a vyjmeš ji bílou, bez choroby jakékoliv."... A to je jedno z devíti znamení pro Faraóna a lid jeho, a věru je to hanebníků lid.

A odmítli je, přestože duše jejich přesvědčeny byly o pravdivosti jejich, z nespravedlnosti a pýchy. A pohleď, jaký byl konec těch, kdož šířili pohoršení.

Šalomoun pak stal se dědicem Davidovým a pravil: "Lidé, byli jsme naučeni řeči ptactva a byli jsme zahrnuti věcí všech hojností. A věru je toto zjevné dobrodiní!"

a když došli do údolí mravenců, zvolal jeden mravenec: "Mravenci, uchylte se do obydlí svých, aby vás nerozšlapal Šalomoun se svými vojsky, aniž to zpozorovali!"

Potom provedl přehlídku ptactva a otázal se:,, Čím to, že dudka zde nevidím? Nebo snad přítomen není?

A zdržel se dudek nepříliš dlouho a po příchodu pravil: "Zjistil jsem něco, co ty sám dosud nevíš, a přicházím k tobě ze Sáby se zvěstí jistou:

a shledal jsem, že ona i lid její se slunci místo Bohu klaní; Satan pak okrášlil pro ně jejich počínání a svedl je z cesty pravé, takže nejsou vedeni správně

a Bůh - není božstva kromě Něho - je trůnu nesmírného Pánem!"

Odleť s tímto dopisem mým a shoď jim jej, potom se stranou drž a vyčkávej, co v odpověď učiní!"

od Šalomouna je a zní:, Ve jménu Boha milosrdného, slitovného!

I pravila dále: "Velmožové, poraďte mi v této mé záležitosti! A já nic nerozhodnu bez vašeho osvědčení."

Pravila: "Když králové do města nějakého vcházejí, věru je vyplení a nejmocnější z jeho obyvatel těmi nejbídnějšími učiní a takto obvykle jednají.

Když přišli k Šalomounovi, řekl jim: "Chcete snad rozmnožit mé bohatství? Však to, co mi Bůh uštědřil, je mnohem lepší než to, co dal vám! A přesto se z darů svých radujete velice.

Potom řekl: "Shromáždění, kdo z vás mi přinese trůn její, dřív než ke mně přijdou odevzdáni do vůle Boží?"

Pak řekl ten, u něhož bylo vědění z Písma: "Já, já ti jej přinesu, dříve než pohled tvůj se k tobě vrátí!" A když uviděl Šalomoun trůn postavený před sebou, pravil: "Toto pochází z laskavosti Pána mého, aby mne vyzkoušel, jsem-li vděčný či nevděčný. Ten, kdo je vděčný, je jím pro vlastní duši svou, však ten, kdo nevděčný je a Pán můj soběstačný je i štědrý!"

Když dostavila se, tu bylo jí řečeno: "Je toto trůn tvůj?" Odpověděla: "Jako by to byl on. A dostalo se nám již dříve vědění a byli jsme do vůle Boží odevzdáni."

A bylo jí řečeno: "Vstup do paláce!" A když jej spatřila, domnívala se, že je to plocha vodní, a vykasala si oděv až k lýtkům svým. I řekl Šalomoun: "To je jen palác křišťálem vydlážděný." Zvolala: "Pane můj, sama sobě jsem ukřivdila, avšak nyní se odevzdávám spolu se Šalomounem do vůle Boha, Pána lidstva veškerého."

Pravil Sálih: "Lide můj, proč chcete uspíšit příchod zlého před dobrým? Kdybyste Boha o odpuštění prosili, snad dostalo by se vám slitování."

A bylo v tom městě devět lidí, kteří šířili pohoršení na zemi a nechtěli se polepšit.

A strojili úklady, ale také my jsme lest připravili, aniž o tom měli tušení.

A to zde jsou obydlí jejich zpustošená za to, že nespravedliví byli, a věru je v tom znamení lidem vědoucím.

A poslali jsme Lota, a hle, pravil lidu svému: "Budete se stále neřestem, jež sami dobře vidíte, oddávat?

A bylo odpovědí jeho lidu jedině to, že řekli: "Vyžeňme rod Lotův z města našeho, vždyť jsou to lidé, kteří čistí chtějí zůstat!"

A déšť zhoubný jsme na ně spustili; a jak hnusný to byl déšť pro ty, kdož marně varováni byli!

Ten, jenž stvořil nebesa i zemi a seslal vám z nebe vodu, z níž dali jsme vyrůst nádhery plným zahradám, v nichž vy sami byste nemohli dát vyrůst stromům - je ten božstvem nějakým vedle Boha? A přece jsou lidé, kteří Mu rovné dávají!

Ten, jenž utištěného vyslyší, když k Němu se modlí, jenž zlo odstraňuje a činí z vás dědice na zemi - je ten božstvem nějakým vedle Boha? Jak málo dbáte na připomenutí!

Ten, jenž počátek dává stvoření a potom to opakuje a jenž vám z nebe i země obživu uštědřuje - je ten božstvem nějakým vedle Boha? Rci: Ukažte důkazy své, jste-li pravdomluvní!"

Zdaž nejsou ve vědomostech svých o životě budoucím omezeni? A přece o něm pochybují, ba více, jsou vůči němu slepí!

Tohle už bylo slibováno nám a předtím i otcům našim. Vždyť toto jen povídačky jsou dávných předků!"

Nermuť se však nad nimi a nebuď stísněn z úkladů, jež chystají!

Odpověz: "Možná že část toho, co uspíšit chcete, za vámi již těsně stojí."

Pán tvůj zajisté dobře zná, co skrývají hrudi jejich, i to, co dávají najevo.

A Korán tento vypráví dítkám Izraele většinu z toho, o čem se rozcházejí míněním,

Pán tvůj pak rozsoudí mezi nimi rozhodnutím Svým, vždyť On mocný je i vševědoucí.

Ty věru nedokážeš, aby mrtví slyšeli či hluší tuto výzvu zaslechli, když zády se odvracejí;

Až dopadne na ně slovo rozhodné, dáme vystoupit ze země zvířeti, které promluví k nim a řekne: "Lidé věru o Našich znameních nebyli přesvědčeni!"

a až se dostaví, Pán je osloví: "Za lež jste prohlásili Má znamení, aniž jste schopni byli obsáhnout je ve svém vědění anebo jaké bylo vaše počínání?"

Což neviděli, že jsme učinili noc, aby odpočívali během ní, a že den jsme učinili k vidění? A věru jsou v tom pro lid věřící znamení.

a uvidíš hory, jež za nehybné jsi pokládal, pohybovat se mračen pohybem - dílo to Boha, jenž věc každou učinil dokonalou a jenž o všem, co konáte, dobře je zpraven.

zatímco ti, kdož se špatnými skutky přijdou, tvářemi svými do ohně budou vrženi. "Zdaž za něco jiného než za to, co jste konali, jste odměněni?"

a abych Korán sděloval." A kdo veden je po cestě správné, ten veden je ve prospěch duše své; tomu pak, kdo bloudí, řekni: "Já jsem jen z varovatelů jedním!"